Vrcholí to bouří

Sedim ve studentskym chillout roomu na kampusu, venku se prehani vetrna a destova smrst a do toho vsude zmatene pobihaji postavicky, ktery maji poslednich par minut na odevzdani svych eseji, nez se presne ve 4 PM brany kancelare HUMS zavrou. Ja jsem odevzdal svuj posledni vyplod pred chvili. Clanek o polsky komunite v Brightonu. No, co k tomu rict, psal sem to, protoze sem se chtel hlavne dozvedet neco o Polacich a tahle povinnost neco odevzdat me prinutila, neni to asi publikovatelny nikde na papire, protoze tomu chybi aktualnost a urcite to uz nekdo rekl, sou k tomu fotky, se kteryma az na jednu nejsem uplne spokojenej, protoze sem se s nikonem D70 teprve ucil za pochodu...Ale ten clanek mi bude pripominat Polaky, o jejichz komunite toho vim vic, nez oni sami, jelikoz je roztristena...clanek publikuju zde, kdo chcete, muzete si ho precist...A ted jdu zapit s Michaelem konec zkouskovyho. Michael je stejne starej jako ja a behem svyho zivota se uz stihl ozenit, rozvest a pak este chodit 3 roky s Cinankou s kantonskym dialektem. To uz je ale jina story...